![]() |
|
|---|
Muzikoterapeutický kurz s Matějom Lipským.
(20.-22.11.09 v Bratislave)
Možem povedať, že Matěj Lipský ponúkol plne nabitý víkend muzikoterapeutickými aktivitami dopĺňanými teóriou. Z jeho prístupu, zo spôsobu práce, z vedenia aktivít počas kurzu a z jeho teoretických i praktických vedomostí je cítiť, že ide o skutočného odborníka v muzikoterapii. Jeho prístup, ako sám hovorí, je postavený hlavne na vzťahu. Vzťah, akceptácia klienta a dobrovoľnosť v muzikoterapii sú základnými krokmi k vybudovaniu dôvery medzi klientom a terapeutom. Až na tomto základe sa môže stať muzikoterapia nástrojom pomoci. Sami sme sa počas kurzu presvedčili, že prístup Matěja Lipského je skutočne ľudský a na vzťahu stavajúci.
Do aktivít Matěj zaradil všetky muzikoterapeutické metódy – improvizáciu, interpretáciu, počúvanie hudby, kompozíciu. V niekoľkých muzikoterapeutických technikách využíval aj iné expresívne terapie – konkrétne sme sa venovali muzikomaľbe, pohybu, práci s príbehmi,.. atď. Tiež sme sa rozprávali o výbere hudby na muzikoterapiu, o tvorení muzikoterapeutického progamu, o vhodných hudobných nástrojoch,.. a o mnohom ďalšom. Všetky tieto informácie sme prepájali s rôznymi vývinovými obdobiami človeka. Víkend sme začínali raným vekom a končili sme ho obdobím staroby.
Ako nevýhodu však vnímam, že počas kurzu nebolo možné ísť viac do hĺbky vedomostí, ešte hlbšie do muzikoterapeutickej teórie (a v nej má Matěj naozaj čo ponúknuť). Nie je totiž možné obsiahnuť tak veľa počas trojdňového kurzu. A kedže aj záujem bol veľký, tvorili sme väčšiu skupinu (cca.20 ľudí), čo tiež ovplyvňuje časový priebeh kurzu. Som však presvedčená o tom, že mnohým účastníkom tieto tri dni otvorili dvere k muzikoterapii. Ak budú mať záujem, svoju cestu k nej si nájdu. Pre mňa osobne bol kurz povzbudením k tomu, aby som vo svojej práci aj naďalej napredovala. Môžem povedať, že Matěj Lipský sa po tomto kurze stal mojím ďalším muzikoterapeutickým vzorom.
Martina Javorová
| « predchádzajúci článok Zručnosti poradenskej práce s párom a rodinou | 899/1562 | nasledujúci článok » TYRANE DIETATA |
|---|
Hodnotenie: 10 bodov 









Hlasoval: 1 človek
Článok bol pridaný dňa 27.11 2009
Posledná úprava bola dňa 27.11 2009
Zoznam všetkých článkov od autora Katarína Probstová
Verzia pre tlačmohla by som vas poprosit o radu? momentalne sa nachadzam vo velmi rozhodujucej situacii v mojom zivote.. prihlasky na vysoku skolu.. viete ako tak vnimam nieco podvedome ma vedie ku samotnej psychologii no nevedela som ako sklbit hudobne umenie so psychologiou...a potom som objavila muzikoterapiu ... no premyslam ako studovat.. ci je vyhodnejsie studovat muzikoterapiu ako sucast liecebnej pedagogiky a ake bude potom uplatnenie alebo studovat samotnu psychologiu a nejako sa po muzikoterapiu dostat aj ked to nebude iste jednoduche pretoze by bolo asi nutne dorobit vysoku s hudobnym zameranim alebo nie? mohli by ste mi prosim poradit? pretoze moznosti je vela no len sa spravne rozhodnut ...dakujem
Pozri si rozvrhy hodín oboch škôl medzi, ktorými sa rozhoduješ a podľa toho si vyber. Ak máš rada hudbu a aj hráš na hudobný nástroj tak sa k muzikoterapii dostaneš bez ohľadu na to, či pôjdeš na pedagogiku alebo psychológiu. Ak pôjdeš na psychológiu, tak si žiadnu hudobnú školu dorábať nebudeš musieť, ale muzikoterapeutické kurzy určite, aby si vedela techniky. Ak pôjdeš na pedagogiku, tak by si mala byť zručnejšia v aktivitách, tam predmet muzikoterapia asi aj bude (aj arte a iné), no môžeš postrádať vedomosti pre poradenský proces a prácu s klientom. Nech sa rozhodneš akokoľvek, ďalšie vzdelávanie určite potrebovať budeš.
Pozri si aj www.muzikoterapie.cz
dakujem pekne za odpoved
kazda rada mi pri mojom hladani posluzi ako mala sipka na tejto krizovatke
myslim ze to je potom uz teda o samotnom rozhodnuti a o odhodlani sa presadit ci uz v psychologii alebo pedagogike..uvidim podla toho kam ma prijmu.. len som chcela vediet co je pre mna lepsi odrazovy mostik.. a smiem mat este jednu otazku? premyslam aj nad studiom v cechach.. myslim ze muzikoterapia je v ich krajine viac rozvinuta a ma vacsiu perspektivu do buducnosti no neviem nakolko sa to da porovnavat so Slovenskom a ci je tam zasadne velky rozdiel alebo mozno nepatrny..
V muzikoterapii sa az tak neorientujem, ale znovu by som porovnala rozvrhy a co vsetko skola ponuka. Nuz a aj to, ze v Cechach uz asociaciu muzikoterapie maju a u nas nie, tiez o niecom svedci.
Rozjímání na lavičce -
Úplná náhoda mne upozornila na tento článek. Je dobře, že se muzikoterapie líbí.
Ale začalo mne pronásledovat jedno velké vnitřní "ale", které se Vám pokusím zpřítomnit jakýmsi vnitřním rozjímáním, jako "rozjímání na lavičce v parku".
........slova: "všechny" metody muzikoterapie, obchází mne "nepříjemná divnost" - uvědomila jsem si, že si myslím, že se děje redukce muzikoterapie.
Jsem muzikoterapeutem téměř 30let - a myslím si, že to nejdůležitější ve všech muzikoterapiích je - podporovat člověkovitost v člověku - to, že muzikoterapie uzdravuje člověka v nás. Musí se jasně říci "jak", jasně objasnit paradigma, mechanismus působení.
K výkladu skutečnosti má každý muzikoterapeut svobodu v poznávání pravdy. Ale vyjádření "všechny metody" - mne o tuto svobodu hrozí odejmout - svoboda bádání je umenšena, ..kdo by bádal snad jinak, je nucen jít mimo tyto "všechny metody" ....bude odlišný? ....mihl se mi obraz - jakoby na mém plášti byla žlutá hvězda.....Nesmím svobodně bádat - něco mi dalo limit - ...všechny jsou všechny.
Můj vnitřní muzikoterapuet si myslí:
Praxe a teorie se propojují - v několikerých stupních abstrakce a vnoření do skutečnosti realizací.... . Techniky a metody pak podléhají i proměnám v čase. Jsou ve velmi služebné pozici, uvažuji......... kromě technik, metod..... se musí jasně říci to, proč a jak tyto techniky a metody zasahují jádro osobnosti, nebo zdraví. A co když se něco děje nepředvídatelně, co není možné vždy navodit? co potom???Muzikoterapie má spirituální rozměr, tedy transcendentní chvění se objeví - někdy ano, někdy ne - je to metodou, je to technikou???Nebo to do muzikoterapie nepatří????Ne, patří a není to technika a metoda???Musí technika a metoda někam spolehlivě cílit - nebo ne???ale co když jednou ano, jednou ne????
Znovu se mi vybavuje odstavec:
"........zaradil všetky muzikoterapeutické metódy – improvizáciu, interpretáciu, počúvanie hudby, kompozíciu. V niekoľkých muzikoterapeutických technikách využíval aj iné expresívne terapie – konkrétne sme sa venovali muzikomaľbe, pohybu, práci s príbehmi,.. atď. Tiež sme sa rozprávali o výbere hudby na muzikoterapiu, o tvorení muzikoterapeutického progamu, o vhodných hudobných nástrojoch,.. a o mnohom ďalšom. Všetky tieto informácie sme prepájali s rôznymi vývinovými obdobiami človeka. Víkend sme začínali raným vekom a končili sme ho obdobím staroby."
- vnitřně uvažuji - je to o chaosu, ale ten není dostatečně reflektován, je skryt, chaos se tváří jako "moudrý vševěd", ale jen trochu lže....... jestliže řekneme, že některé metody jsou "všechny", pak redukujeme obor muzikoterapie, protože chaos se bojí, protože uspořádáním by ztratil moc?
Dále: " v některých muzikoterapeutických technikách využívá i jiné expresivné terapie".
To je ono - chaos zde je - je i v tom, že ty a ty metody jsou všechny metody muzikoterapie - ty jsou "čistokrevné", ale v níže postavených technikách jsou cizí prvky???Proč cizí???Jsou to vetřelci do muzikoterapie??? Jsou "nečistokrevní"?. Kam se ztratí níže se objevující cizí prvky, aby metody byly stále "čistokrevnou" muzikoterapií???
Jaký rozdíl je mezi technikou muzikoterapie, technikami jiných terapií?????
Jak může něco cizího tvořit konsistenci muzikoterapeutické metody - čistokrevné???Když využívá prvky z jiných terapií, je stále muzikoterapií? Čím se stanou jiné prvky, prvky jiných terapií muzikoterapií????Je možné vůbec terapii dělit na prvky???Je vhodné připustit tento karteziánský model???? Je lidská psychika složena z prvků???Jakých, je pravda, že když přestavíme prvky, přestaví se to celé?????Není????
Proč tedy tam, kde se maluje nejde o arteterapii? Proč tam, kde se používá příběh, nejde o dramaterapii, biblioterapii nebo jiné "terapie". Proč je to muzikoterapie, nebo není?
Prosazuji, že muzikoterapie je specifická a svébytná terapie a psychoterapie. Pokud to platí, pak je muzikoterapie srovnatelná s humanistickými směry nebo se směry hlubinnými, kde se využívá rozhovoru jako hlavního media komunikace mezi terapeutem a klientem. U muzikoterapie se využívá i hudebního media, no ano, kde jsem to ještě slyšela - u Zeleiová???
Kdyby S.Freud užíval hudby - mohl by postihnout bezezbytku paradigma psychoanalýzy těmito metodami a navazujícími technikami? Podobně Rogers, Maslow...a jiní. ...?
Ale vždyť mnohé muzikoterapeie mají povahu dynamickou a hlubinnou.
Mám husí kůži ze "všech" metod - improvizace+interpretace+poslech hudby+kompozice a "cizích prvků".
Zavání to násilím, v násilí se nesvobodě říkalo svoboda, ne - salámu - salám, imitace šunky či muzikoterapie.
.....byla jsem vyrušena v rozjímání na lavičce, ale je toto téma zanedbatelné???.
Jednoduše se nadýchnu, rozhlédnu se po kráse přírody a vím, že nesvobodu nechci.
Děkuji za pozornost,
Mgr. Jitka Pejřimovská
| Zo všetkých zaujimavých odkazov ma najviac zaujali: |
|---|
| Všeobecné |
| Časopisy |
| Inštitúty |
| Možnosti štúdia psychológie |
| Počet hlasov: 221 |